Zubatí kamarádi



Kdysi to bylo poměrně častým jevem, nyní už tento druh chovatelů pomaličku mizí. Hodně jich ještě zbývá, kteří hlodavce mají ke krmení hadů nebo jiných potvor. Nu, nic na tom není, stejně jako hlodavec i ten had musí občas něco sežrat. Sice jen jednou za delší čas, ale musí. Domácí chov potkanů a krys, včetně myší ovšem není založen na odchytu těch divokých. To v žádném případě. Jsou to většinou zvířata přísně kontrolovaná a chovaná v hygienických podmínkách. Někde se totiž používají k pokusům. Ovšem také něco dávají vědci do prodeje, lidé to kupují a pak jim doma stavějí různé hrady a zámky, domečky a prolézačky, nebo něco pro to, aby měly zubatci pohyb. A děti samozřejmě zábavu. Na nich se učí přístupu ke zvířatům a učí se o ně také pečovat.

nakukující hlodavec

My však nyní opustíme zdomácnělé potkany a jejich bratrance a podíváme se mezi ty, kteří jsou spíše nepřáteli lidí. Takoví jim totiž vadí. Pokud se drží někde v přírodě nebo tam, kde nejsou vidět, nechává je člověk jakž takž na pokoji. Pokud se ovšem ocitnou tam, kde žijí lidé a začnou vylézat přes den ze svých děr, nastává tím jejich konec existence. Tohle člověk prostě nemůže připustit. Ptáte se proč?

mládě hlodavce

Důvodů je více, ale ten hlavní je takový, že nikdy nevíme, zda nejsou nemocní. Oni jsou totiž specialisté na roznášení různých chorob. Můžeme si jmenovat například Weilovu žloutenku, salmonelózu nebo také tularémii. To vše je člověku nebezpečné, a proto je nutno zubatce okamžitě vymýtit. Amatér to většinou zkusí, ale většinou také neuspěje. Zde je třeba odborníky z deratizace Česká Lípa https://www.dezimex.cz/deratizace-ceska-lipa/, kteří na to majípříslušné prostředky, ale také zkušené lidi, kteří už mají nějakou tu válku s potkany za sebou. Oni přesně vědí, co mají dělat, a tak po jejich návštěvě nastane velké prořídnutí krysích řad a po druhé návštěvě je od nich úplně pokoj.

Zubatí kamarádi



Kdysi to bylo poměrně častým jevem, nyní už tento druh chovatelů pomaličku mizí. Hodně jich ještě zbývá, kteří hlodavce mají ke krmení hadů nebo jiných potvor. Nu, nic na tom není, stejně jako hlodavec i ten had musí občas něco sežrat. Sice jen jednou za delší čas, ale musí. Domácí chov potkanů a krys, včetně myší ovšem není založen na odchytu těch divokých. To v žádném případě. Jsou to většinou zvířata přísně kontrolovaná a chovaná v hygienických podmínkách. Někde se totiž používají k pokusům. Ovšem také něco dávají vědci do prodeje, lidé to kupují a pak jim doma stavějí různé hrady a zámky, domečky a prolézačky, nebo něco pro to, aby měly zubatci pohyb. A děti samozřejmě zábavu. Na nich se učí přístupu ke zvířatům a učí se o ně také pečovat.

nakukující hlodavec

My však nyní opustíme zdomácnělé potkany a jejich bratrance a podíváme se mezi ty, kteří jsou spíše nepřáteli lidí. Takoví jim totiž vadí. Pokud se drží někde v přírodě nebo tam, kde nejsou vidět, nechává je člověk jakž takž na pokoji. Pokud se ovšem ocitnou tam, kde žijí lidé a začnou vylézat přes den ze svých děr, nastává tím jejich konec existence. Tohle člověk prostě nemůže připustit. Ptáte se proč?

mládě hlodavce

Důvodů je více, ale ten hlavní je takový, že nikdy nevíme, zda nejsou nemocní. Oni jsou totiž specialisté na roznášení různých chorob. Můžeme si jmenovat například Weilovu žloutenku, salmonelózu nebo také tularémii. To vše je člověku nebezpečné, a proto je nutno zubatce okamžitě vymýtit. Amatér to většinou zkusí, ale většinou také neuspěje. Zde je třeba odborníky z deratizace Česká Lípa https://www.dezimex.cz/deratizace-ceska-lipa/, kteří na to majípříslušné prostředky, ale také zkušené lidi, kteří už mají nějakou tu válku s potkany za sebou. Oni přesně vědí, co mají dělat, a tak po jejich návštěvě nastane velké prořídnutí krysích řad a po druhé návštěvě je od nich úplně pokoj.